Slave 3

10. dubna 2013 v 22:30 | T-KAY |  Slave
Na twincest blogu sice zkončil otrok, ale pro ty, kteří ho ještě nečetli :)




Další den se Bill vzbudil s nesnesitelnou bolestí hlavy. Nevěděl proč, protože jinak se cítil dobře. Zvedl se pomalu z postele a šel si uvařit čaj a polknout nějaký prášek.

"Tomi, neboj se, dojdu si pro tebe," povzdechl a chytl se za hlavu, když usedl ke stolu se snídaní. To už jeho rozjímání po nějaké půlhodince vyrušil vysoký, modrooký blonďák, James.

"Billy, si v pořádku?" optal se opatrně a položil mu ruce na ramena. Jmenovaný si jenom povzdechl a prohrábl si vlasy.


"Ne... nejsem v pořádku! Mýho bráchu unesl ten psychouš a já nevim, co mam dál dělat! Netušim, co udělat jako první, nebo to vůbec nedělat!" už ze sebe vypustil všechny emoce a zhroutil se na stůl. Bylo mu na nic, když takhle projevil svou slabost. Ale jeho myšlenky to už prostě neunesly.

"Promiň, Jamesi jenom... ujely mi nervy," omluvil se hned kamarádovi a ten jenom chápavě přikývl.
"Já vím, jaké to je, když ti nějací pitomci unesou člověka, na kterém ti nejvíce záleží a pak tě tím vydírají," povzdechl blonďák. Bill tušil o čem mluví a tak položil ruku na tu jeho na svém rameni.
"Je mi Camile líto, J," šeptl Bill. Ještě si chvilku povídali a pak si šli oba po svém.

Bill sedl do své audi v garáži a přemýšlel, zda tam zajet a způsobit minimálně nějaké pozdvižení, nebo se na to vysrat a říct ostatním, ať jedou s ním. Přeci jenom početní převaha jim hrála do karet jako snad nikdy jindy. Ano, bojovali i s jinými gangy, ale žádný nebyl tak rozsáhlý a se známostmi jako ten jejich. A to všechno jenom díky Tomovi. On byl jejich mozkem a všechno vyřizoval.

Nakonec se rozhodl. Zajede tam a pokusí se s Anisem promluvit. Jako muž s mužem. Pár vteřin na to už si to svištěl po silnici k jejich sídlu a modlil se, aby tam ten kretén byl.

***

A také že byl. Vzbudil se již brzy, posnídal a vydal se za svým vězněm do sklepa. Dveře se se zavrzáním otevřely a on je hned za sebou zamkl, i když to bylo vzhledem k Tomově stavu zbytečné. Ušklíbl se a přešel ke chvějícímu se tělu na posteli.

Tom, jakmile zaslechl pomalé kroky na schodech, dostal strach. Strach z toho, co bude. Z toho, co mu jeho trýznitel znovu naservíruje. Víceméně mu to bylo jasné. A zacházení v rukavičkách stejně nečekal. Všechno to dělal jenom kvůli svému malému bráškovi.

Teď ale jeho pohled padl na vypracovanou postavu, stojící vedle jeho postele. Tom hned sklopil pohled někam jinam, aby se tomu hajzlovi nemusel dívat do očí.

Anis byl však jiného názoru a prudce Tomovu hlavu natočil k sobě, aby se mu do těch očí díval. Líbilo se mu to, co viděl, když Tom svůj pohled skutečně upřel do těch jeho zatracených očí.

"Tak co kurvičko, líbilo se ti včerejší překvapení, hm?" zasmál se a zvrátil mu hlavu dozadu. Prohlížel si drobné ranky na jeho bledé kůži ať už od nehtů nebo zubů. Nebohý Tom měl prostě modřiny všude a to nemluvě o jeho pořezaném břiše. Anis se ušklíbl, když viděl, že Tomovi není do řeči.

"Na něco sem se tě ptal, ne?!" zahřímal a zamračil se.

Tomovi z jeho hlasu přeběhl až mráz po zádech. Nechtěl prožít to co včera, ale jeho povaha cholerika mu radila něco jiného. Vzepřít se. Ať to stojí co to stojí, chtěl mít poslední slovo. Bylo mu ze sebe na nic a neměl už co ztratit. O svého malého brášku strach neměl. Byl rozumný a kolem sebe měl spoustu jeho blízkých přátel, kteří by na něj v nejhorším případě dali jistě pozor.

"Nehodlám se s tebou bavit, bastarde," ano, jak říkal. Vzepřít se. Načež ale získal akorát facku takovou, že se mu svět otočil minimálně třikrát dokolečka. Bolestně usykl a zavřel oči, aby nedal najevo pravou bolest co cítil.

"Takhle se se mnou nemluví, ty ubohá kurvičko. Co zmůžeš, hm?! Bez těch svých rádoby ochránců zmůžeš úplný hovno!" facka následovala facku, ale když se v Anisově ruce zaleskla čepel nože, věděl Tom, že je už totálně pozdě na veškeré omluvy. Zaťal zuby a čekal co bude. Nemohl se na to dívat, proto otočil hlavu stranou.

Arab se ušklíbl a uštědřil mu další zářez do břicha. S potěšením sledoval okamžitě se řinoucí krev z rány a užíval si Tomovi potlačované výkřiky bolesti. Chvíli ho jen tak pro legraci mučil, ale přestalo ho to bavit. Proto si strhnul kalhoty a vměstnal se mezi Tomova stehna.

"Teď ti ukážu, za co stojíš," s těmito slovy a pohledem zabodnutým do jeho čokoládových očí do něj nemilosrdně vnikl. Hned začal surově přirážet do jeho těla a nevnímal chvějící se tělo a jeho prosby, aby přestal. Líbilo se mu to a mělo to přesně opačný účinek, než by si Tom přál. Naopak právě více přidával a přivádělo mu to tu největší extázi.

Tom už nekrotil své hlasivky a rozkřičel se. Kdo by se mu mohl divit, když si Anis nebral žádné servítky. Tomovi připadalo, jako by ho chtěl Bushido rozpárat. Bylo mu ale zároveň zle, z toho, jak mu tekla krev z břicha a ze zadečku. Protočil oči a upadl do sladkého bezvědomí, kde už necítil žádnou bolest.


V tu samou chvíli Bill, jedoucí v autě k Bushidovu sídlu, musel zastavit, protože se mu zatmělo před očima. Tušil, že se s Tomem něco stalo, protože tohle se mu naposledy stalo, když byl Tom jako malý v nemocnici a on nic netušil. Jakmile se vzpamatoval dupnul na plyn a pomalu se blížil k sídlu Bushidova gangu.


Když Bushido zaznamenal to, že se Tom nijak nevzpírá a nekřičí, aniž by vyvrcholil, přestal. Ušklíbl se pro sebe, našel na zemi kus látky a otřel si do ní penis od krve. Bylo to pro něj zadostiučinení, když viděl Toma poraženého v jeho sklepě a v bezvědomí. Natáhl si kalhoty a odešel pryč. Na chodbě v patře zastavil jednu z děvek, které tu s nimi bydleli pro potěšení chlapců a nakázal jí, aby zašla do sklepa a ošetřila Tomovi břicho. Chvilku na něj ta dívka koukala, ale Bushido jí jen spražil pohledem. Přece ho nenechá umřít. Byl by sám proti sobě. Navíc by přišel o nejlepší šuk ve svým životě.

O necelou půl hodinu se už před tím velkým domem dohadoval Bill s dvěma z Bushidova gangu. Nechtěli ho pustit dovnitř. Proč taky?! Nechtěli mít s Bushidem problémy. Jenže i tak se mezi nimi našel někdo, kdo za Anisem zašel do kanceláře a informoval ho o situaci venku přede dveřmi.


"Jen ho za mnou pusťte. Bude zábava. Chci vidět jeho obličej po tom, co mu oznámím, že jsem si z jeho milovaného bratříčka udělal kurvu," zasmál se Anis a pohodlně se usadil ve svém křesle. Blonďák jménem Andreas jen přikývl a odešel z Bushidovi pracovny. Zamířil ke dveřím, kde Billa popadl za loket a táhl ho do Anisovy pracovny. Bill se rozhlížel kolem, aby si nějak zapamatoval, kde co mají. Jeho pohled upoutaly dveře do sklepa. Měl svíravý pocit, že Tom je tam dole. Rychle ho zahnal a snařil se zaměstnat svou mysl něčím jiným.

Andreas zastavil před Anisovou pracovnou a bez nějakého zaklepání tam Billa strčil. Černovláskovi chvilku trvalo trvalo než se zorientoval, ale pak zabodl dvůj pohled do Bushidovy tváře ozdobené škodolibým úšklebkem.


"Vítej, Bille," řekl jízlivě a ani nevstával. Neměl to zapotřebí.
"Pche!!! Kde je můj bratr, ty bastarde!" vykřikl Bill. Nehodlal mírnit ani oslovování, ani výšku svého hlasu.
"Neměl bys být tak nevychovaný, ale je vidět, že to máte v rodině. A tvůj bráška.... oh ano, ta kurvička...." zasmál se Bushido a pobaveně sledoval změnu Billova naštvaného na ohromený.
"Jak že jsi ho to nazval?" zakřičel na něj Bill, teď už rozzuřený. Nenechá nikoho, aby bratra takhle nazýval.
"No kurvička. A není to tak? Šukám ho? Šukám, tak není co řešit. Navíc se nebrání, a tím je to ještě lepší.... tedy on se ani bránit nemůže," zasmál se zákeřně Anis a bylo mu víc než dobře. Ubližuje právě oběma bratrům.
"Ty bastarde!!!!" vykřikl Bill a vrhnul se proti Bushidovi.

Ten se ale nebál toho drobného tělíčka mířící jeho směrem. Než se ho Bill stihl nějak dotknout, chytil ho Bushido pod krkem a trochu stiskl. Přesně tak, jako předchozí den takto držel Toma. Bill se mu snažil vykroutit, ale marně. Spíš to ještě zhoršoval.

"Chceš, abych tě pustil?" ušklíbl se Bushido a pozoroval Billovy snahy o osvobození. Billovo přikývnutí ale cítil. "Tak už sem nikdy nechoď. Pokud nechceš, aby to tvůj bráška odnesl, nechci tě tu ani vidět. Ani nikde v okolí," zasyšel Bushido a pustil ho.
"Ne, neubližuj mu. Půjdu," řekl Bill vyděšeně a pro Bushida to znamenalo jakýsi pocit zadostiučinění.


Autor: T-KAY & Iveth
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 AniariShattered AniariShattered | Web | 29. srpna 2013 v 20:57 | Reagovat

Ahojí, nevím jestli si ještě vzpomínáš na Help a nebo jestli vůbec ještě čteš něco o richovi, ale na mém blogu je třetí kapitola. Takže kdyby sis jí chtěla přečíst, informuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama