
Tom: Tak jo. Rozeplé kalhoty mu opatrně stáhnu, ale tak abych mu nestáhl i spodní prádlo, to by nebylo příjemný ani pro jednoho.
Bill: Nasucho polknu a úzkostlivě pozoruju jeho ruce, ty rifle jsou příšerně úzké, i mě se těžko vyslékají. Tom mi při boji s nimi nechtíc silně chytí za zadek a já sebou cuknu.
Tom: Rychle dám ruce pryč. "Bráško bude lepší, když..." nedořekl jsem to a udělal jsem pár kroků zpět. Tohle jsem neudělal schválně.
Bill: "Nechoď pryč," zaskučím a podívám se na něj pohledem srnky dívající se do světel kamiónu.
Tom: "Nikam nejdu, ale ty kalhoty..." zaseknu se, ale Billovi je jasný, co tím myslím. Snad nebude chtít, abych mu je sundal znovu.
Bill: "Nekoušou," zabrblám.
Tom: "Já vím, že ne. Jen nechci, aby ti bylo nepřijmně. Chápeš ne?" Bille ty trdlo. Nechci aby se ti to připomínalo.
Bill: "Ale musí dolů."
Tom: "Tak to vezmu rychle," stounu si k jeho chodidlům a chytnu nohavice. Bože jak já tohle nerad dělám.
Bill: Přikývnu, ale jak mi je stahuje, stáhne s nimi i boxerky. Koukám se na něj s pootvořenými ústy. Vím, že to nebylo schválně, ale byl to trochu šok.
Tom: Propřípad zavřu oči a prudce zatáhnu. "Jestli šlo i spodní prádlo, tak se omlouvám. Mám zavřený oči, tak se oblíkni, jo?" řeknu rychle. I když se možná chovám jako idiot.
Bill: "Moje tělo je úplně stejné jako tvoje," poznamenám a obleču si je.
Tom: "Já vím, ale víš, jak to myslím. Vždycky jsi běsnil, když jsem sem vlítnul a ty ses převlíkal." uchechtnul jsem se. To je pravda.
Bill: Pousměju se a zahrabu se pod peřinu.
Tom: S úsměvem zakroutím hlavou. "Dobrou bráško," řeknu a mířím z pokoje. Snad to bude v pohodě a dozvím se víc. Navíc v pokoji mi spí furt ta holka. Teda snad. Byl by průšvih kdyby tam nebyla.
Richie: Došel jsem dá se říct domů. Byl to můj domov tady v Německu, ale chci si pořídit byt kde budu já sám. Vešel jsem k sobě do pokoje a položil se na postel. Ani jsem se nepřevlíkal. Koukal jsem do stropu a před očima jsem měl Billův obličej. Já se asi zamiloval.
Bill: Když se ráno vzbudím, mám pocit jako by mě přejel tank. Vůbec se mi nechce vylézat z postele, jen si zapnu Placebo a poslouchám, nevnímám nic jen Brianův hlas. Hlavu mám prázdnou, neudrží se mi v ní jediná smysluplná myšlenka.
Jay: Když se okolo čtvrté ráno vrátím z afterparty, vletím hned k Richiemu do pokoje a udeřím pěstí do vypínače. "Kde si byl?!" zeptám se, když na mě rozespale koukne.
Tom: Spím až do jedenácti.... ten večer mě dorazil. Nechtělo se mi ani za mák vstávat. Ale někdo musí doma něco udělat. I když bych to radši nechal na Billovi.
Richie: Celou noc jsem nespal. Ráno Jay rozrazil dveře. "Psal jsem klukům, že mi není dobře. Šel jsem sem," protočil jsem oči. Měl jsem je od nedostatku spánku trochu zarudlý a pytle pod očima.
Bill: Podívám se na hodiny. Půl dvanáctý. Z vedlejšího pokoje zaslechnu zvuky. Tom je už vzhůru. Už hodinu pozoruju to samé místo na stěně a už ani nevnímám slova písničky. Musí to asi vypadat jako dost velký psycho.
Jay: Něčo neurčitě zabrblám a odejdu. Nezapomenu za sebou třísknout dveřmi.
Tom: Oblíkl jsem si jen trenky a triko a šel za Billem. Z jeho pokoje se ozývala skupina Placebo. To bude hodně zlý. Bez zaťukání jsem vešel. "Ahoj bráško."
Richie: Zakroutil jsem hlavou a otočil se na bok. Padala na mě únava. Sice jsem se snažil nespat, ale nakonec mě to přemohlo.
Bill: Vůbec Toma nezaregistruju, jsem jako v tranzu.
Tom: Posadil jsem se na postel a trochu s ním zacloumal. "Bille?" doufám, že zareaguje. Vypadá jako mrtvola bez trochy života.
Bill: Leknu se a vyděšeně se na něj podívám. Příšerně jsem se lekl, kdy sem přišel?!
Tom: Zadržoval jsem smích. "Snad nevypadám tak hrozně, že ne?" zeptám se pobaveně. Mohl by se trochu usmát.
Bill: "N-ne," sklopím oči k zemi a pomalu se vzpamatovávám z šoku.
Tom: "Já tě ale zdravil," teď už jsem se zasmál. Tohle bylo hodně vtipný. Ale když nevnímá je to u něj normální.
Bill: "Ahoj," zamručím a podívám se z okna.
Tom: "No tak Billí. Co se stalo?" zeptal jsem se ho. Docela rád bych se to dozvěděl, ale nevím jestli mi to stojí za ty nervy. Ale co, je to můj malej bráška.
Bill: "Nic.. nic, jen.. jsem unavený," zkouším zakecávat.
Tom: "Slíbil jsi mi, že mi povíš, co se stalo. Co ti Stringini udělal?" trochu mi ujedou nervy. Ale zas se rychle uklidním.
Bill: "Nic jsem ti neslíbil... ale nic mi neudělal, opravdu."
Tom: "Tak proč jsem tě včera našel jako hromádku neštěstí. Přesně jako tenkrát. Něco zkusil?" No nevím jestli byl dobrej tah tohle vytáhnout. Prostě to ze mě vylítlo.
Bill: "Ne.. já.. jen.. jsem si na to všechno vzpomněl.. Tome, netrap mě, nepřipomínej mi to," podívám se na něj zoufale.
Tom: "Dobře jen mi řekni, co zapříčinilo, že sis vzpomněl?" zeptám se naposledy. Už to z něj tahat nebudu. Je dost na dně.
Bill: Neodpovím. Ve skutečnosti ani nevím, prostě to přišlo.
Tom: "Viděl jsem, jak na něj koukáš. Že ty ses zabouhnul?" usmál jsem se. Je to na něm poznat. Hlavně na jeho očích.
Bill: Povzdychnu si. "Díval jsem podobně i na Andrease?" Všimnu si jak ho moje otázka zaskočí. Probouzí se ve mě pochybnosti, obrovské pochybnosti.
Tom: No trochu mě to zaskočilo, ale řeknu mu pravdu. "Billí, nedíval ses na Andrease tak, jako teď na Richieho. Opravdu." řeknu. Ani mu nelžu.
Bill: "Ale.. cítil jsem se jako tenkrát. A cítil jsem se tak až do.. tý noci v hotelu," pohled zabodnu do neučitého bodu na peřině.
Tom: "Řekni mi po pravdě. Zamiloval ses do něj? Ale opravdu zamiloval," řekl jsem a vyčkávám na jeho odpověď.
Bill: "Já.. já.. já.. nevím," koktám.
Tom: "Bože bráško, ty jsi v tom až po uši." Co jsem slyšel o Richiem, tak nějak nemám strach, že by ho zatáhl na hotel pod záminkou sexu. Jo dostalo se ke mě pár informací. Taky jsem se poptal u těch dalších dvou, co jsou s ním ve skupině, ale to Bill netuší.
Autor: T-KAY & Dark Princess








kdy bude další?bože prosím že brzo?
D ach *-* A ty, Billouši, se vymáčkni >.< 