close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Danger of this World 9.

19. července 2012 v 20:59 | T-KAY |  Danger of this World
Nějak se mi zalíbilo vám brnkat na nervíky protože ani v této kapitole se nedozvíte, jestli Bill přežije nebo ne.... Ale snad ně nepřestanete mít rádi a budete Danger číst dál ale tím vám zaručí další a další nervíky protože tahle povídka je něco co mě opravdu chytlo a není dokonce tak moc přeslazená jako DS :) Asi se ve mě probouzí masovej vrah 3:-) Muhahahaha

P.S.: Od teď budete asi muset déle čekat nemám turbomotůrky na prstech takže se budu snažit psát :) Zatím T-KAY



"J-já ne-nemůžu," vydal ze sebe tiše Bill.
"Ale ano, můžeš! No tak. Kvůli mě zůstaň vzhůru," žádal ho Tom a přitom mu ránu zavazoval tlakovým obvazem.
"To-me, j-já to ne-nezvládnu," vydechl Bill a hned zaklonil hlavu a vykřikl, když Tom přitlačil na ránu.
"Zvládneš. Vydrž to, zlato. Za chvíli budeme ve městě," mumlal Tom.

Začínal být zoufalý, protože věděl, že Bill tak dlouho nevdrží být při vědomí.

"Zů-zůstaneš se mnou?" zeptal se Bill bolestným hlasem.
"Neboj se. Zůstanu s tebou vždycky. Hlavně neusínej," pohladil ho po vlasech.

Bill se mírně usmál a i když nechtěl, zavřel oči. Tomovi se nahrnuly slzy do očí. Pevně sevřel černovláskovo tělíčko ve svém náručí a snažil se myslet na to, že to přežijí.

"Jenn, jak jsme daleko?" zeptal se po dlouhých deseti minutách jízdy.
"Ještě tak patnáct kilometrů. Co Bill?" zeptala se naopak dívka.
"Je v bezvedomí. Snad to vydrží," řekl tiše Tom a sklopil hlavu, aby zkontroloval Billův dech.
"Je silnej a díky tobě má i proč žít. Věř mi," ujišťovala ho Jenn.
"To doufám," hlesl dredáč a nadále hladil černovláska po vlasech.
"Nesmíš umřít. Neřekl jsem ti to hlavní," šeptal mu do vlasů.



Tom sice držel Billa v náruči, ale žena, která mu předtím pomáhala s udržením černovláska při vědomí teď měnila obvaz na jeho stehně. To proto, že krev nepřestávala i přes zaškrcení téct. Tom jí pohledem děkoval. Byl jí opravdu vděčný.

"Tome, už se blížíme," informovala ho Jenn asi po půl hodině jízdy.
"Díky bohu," vyjekl Tom, nechal Billa s tou ženou, která se od nich celou dobu nehla a šel k Jenn dopředu.
"Myslíš, že to Bill vydrží?" zeptala se Jenn starostlivě.
"Musí. Prostě musí," hlesl a srdce mu poskočilo radostí, když zahlédl brány města.
Vzal vysílačku a zhluboka se nadechl.
"Kluci pořádně na to šlápněte. Nevím jak dlouho to Bill vydrží, musíme si pohnout," řekl a snažil se zachovat klidný tón svého hlasu.
"Jasně, Tome," ozval se Tayův hlas a jak Jenn tak Tom viděli, že se rychlost auta před nimi zvýšila.

I Jenn sešlápla pedál a rychlost autobusu se zvyšovala. Proto k branám dorazili přibližně za deset minut.

"Tak lidi, vítejte v hlavním městě," řekl Tom a pohledem pozoroval Billa, který vypadal, že sladce spí.

Kdyby to tak jen bylo.
Když vjeli za brány města okamžitě se všem ulevilo. Jen Tomovi ne. Opět sedl u Billa a snažil se přesvědčovat sám sebe, že to bude všechno v pořádku a Bill se z toho dostane.

"Jenn. Až dorazíme, zaveď ty lidi na registračku a Tay ať sežene nosítka a nějakýho doktora, ale rychle," žádal jí Tom.
"Jasně hned mu to řeknu," přikývla Jenn a vzala vysílačku.

Oběma chlapcům v autě vyřídila Tomova slova a dostalo se ji souhlasu. Nakonec se obě vozidla zastavila v garážích. Civilisté pod vedením Jenn a Nicka byli vyvedeni z autobusu a Tay se rychle vydal pro doktora. Tom stále zůstával uvnitř s Billem. Po dlouhých deseti minutách se v útrobách autobusu objevil Tay s tím, že přivedl doktora. Ale také se tam objevil Generál.

"Kde je má dcera?" ptal se hned.

Nikdo mu ale neodpověděl. Tom vzal bezvládného Billa do náruče, přičemž Tay držel jeho nohu nataženou. Nechtěli riskovat. A vynesli ho ven, kde už čekal doktor ještě s dvěma zřízenci a nosítky. Tom ho opatrně položil na nosítka a požádal Taye aby jel s nimi. Tay protestoval, že ho tu Tom bude potřebovat, ale Tom to razantně zamítl. Tayovi nezbylo nic jiného než uposlechnout Tomovu prosbu jet s Billem.

"Tak laskavě dozvím se, kde je má dcera?" vystartoval na Toma Generál.
"Je mrtvá pane," řekl klidným hlasem Tom.
"A to mi říkáte jen tak?" Tomova slova Generála rozčílila.
"A jak bych to měl říct. Jednoduše vám řeknu, že vaše dcera způsobila vážné zranění ohrožující všechny ostatní jednomu z vlastních lidi a když jsem jí chtěl pomoct ještě byla sprostá. Bohužel jsem měl na práci udržet při životě jednoho člená mého týmu." Tom mluvil stále klidně. Uvnitř byl přitom jako na jehlách. Bál se o Billa.
"To jste jí ani nepomohli?" zeptal se už mírněji Generál.
"Ale ano pane. Snažili jsme se jí zachránit stejně jako Billa. Bohužel bylo pozdě a nakažení se kolem ní sesypali. Tay se snažil, aby jí odtamtud dostal, ale marně. Jestli vás to nějak pobouřilo, tak se omlouvám, dělal jsem vše co bylo v mých silách. Civilisti sem byli dopraveni bez zranění. A když to tak řeknu, bohužel jsme ztratili jednoho člena, vaší dceru, a druhý je v kritickém stavu," dredáček stále mluvil klidně. Sám se divil, kde se to v něm bere. Chtěl být co nejdříve u Billa.
"Nu dobrá. Doufám, že má dcera nezemřela nadarmo a tohle peklo jednou zkončí. Až budete vědět víc o stavu mladého Trümpera, podejte mi o tom hlášení," povzdychl si Generál.
"Rozkaz, pane," řekl Tom a v úctě k vyšší hodnosti zasalutoval.

To Generála překapilo. Nikdo ze zdějších mu nikdy nezasalutoval. Jenže Tom byl vychován jinak než všichni zde. Jemu bylo vštěpováno zachovávat ústu ke starším, nadřízeným nebo nedej bože vyšší hodnosti.

Nakonec se Generál otočil a opouštěl garáže s ponurým výrazem ve tváři. Tom tedy osamněl. Podíval se na svoje ruce, na kterých stále byla Billova krev a hrklo v něm. Musí za ním. Nasedl tedy do Billova auta, co tu na ně čekalo a rozjel se k nemocnici.

Když tam dojel, měl co dělat, aby ukecal doktory. Nechtěli mu totiž říct, kde Bill leží. Nikdo tu o jejich začínajícím vztahu nevěděl. Proč taky. Ale teď by se mu to hodilo. Už už chtěl začít křičet, když se odněkud vynořil Tay. Bílý jako stěna. Tom ho zahlédl, obešel doktora i se sestříčkou a šel za ním.

"Jak je na tom?" zeptal se ho hned.
"Říkali, že nebýt tvého rychlého jednání, asi by umřel. Měl prostřelenou tepnu," řekl Tay a hlasitě polkl.
"Proboha. Kde je teď?" zajímal se hned dredáč.
"Ještě na sále. Mají nějaké komplikace," vzdychl Tay a sklopil pohled k zemi.

Tom okamžitě zbledl. Tohle nechtěl. Potřeboval za ním jít a chytit ho za ruku. Tay se mezitím zapovídal s jedním doktorem, který vycházel ze sálu. Tom se nedokázal vzpamatovat. Nechtěl o něj teď přijít. Ne dokud mu neřekne, že ho miluje.


Autor: T-KAY
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Iveth Biersack Iveth Biersack | Web | 19. července 2012 v 21:09 | Reagovat

já brečim..fiuuuuu :'(( aaspoň že je po ní káča jedna! fuj! aaaaa další další další!!!jinak umřu i já oO

2 *Cicibu-Chan* *Cicibu-Chan* | Web | 19. července 2012 v 22:22 | Reagovat

Terry!!!.... *bere si na tebe pistoli* Nééé doufám že se z toho dostane kočička! nedivím se že Tomí zblednul.. kdy bude další díííl? :D( Ale jinak je to další skvěllý díl! Mojí oblíbené povídky!.. Awwww díky za něj :))

3 *ADY* Twincest! *ADY* Twincest! | 20. července 2012 v 19:56 | Reagovat

Aaaach!!! Musí to přežít!!! Billí!! .. Ale nádherný!! ;*
Ještě že máš blok!! Bez Dangeru by to bylo špatný!!

4 Christen Christen | Web | 21. července 2012 v 10:36 | Reagovat

No dlouho sem váhala jestli to zveřejnit, ale nakonec jsem si řekla, že vztahy které mezi námi jsou mi nezabrání v tom abych nemohla zveřejnit svou povídku.. A mimo to pracuji i na pokračování a vypadá to dobře takže, i to hodlám zveřejnit... Jinak jo, jo občas je to super přečíst si něco jiného než píše ten daný člověk...

5 Tenu!!k@ Tenu!!k@ | 21. července 2012 v 12:51 | Reagovat

Opakuji, blbá Kristen! Kdyby to nebyla taková kráva, tak by to teď mohlo být v pohodě. No nic, teď mi nezbývá nic jiného, než si počkat na další díl.
Super :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama